Haló noviny: Vzpomněli ran, které utrpěl chilský národ
Pěvec bojujícího lidu, hlasatel lidské solidarity, svobody a míru. Takovými slovy si včera účastníci setkání u pražské busty nositele Nobelovy ceny za literaturu, chilského básníka, spisovatele a veřejného činitele Pabla Nerudy připomněli 40. výročí fašistického puče v Chile (1973) a také 40. výročí básníkova úmrtí v pohnutých popřevratových dnech.
Bylo to zřejmě jediné shromáždění u této příležitosti konané nejen v hlavním městě, ale v celé ČR, jež připomnělo oběti brutální vojenské diktatury, kterou pučem nastolil generál Augusto Pinochet. »V průběhu Pinochetovy diktatury byly v Chile popraveny tisíce lidí, tisíce jich zmizely a desetitisíce byly vězněny a mučeny. Každý rok 11. září myslím na to, co mi říkala má babička, která Pinochetův úder zažila na vlastní kůži,« vyznala se novinářka Andrea Cerqueirová a připomněla, že pinochetovci stříleli, mučili a věznili odboráře, komunisty, levicově smýšlející, lidi nejširších lidových mas, obecně příznivce levicového prezidenta Salvadora Allendeho, jenž sám padl v boji s pučisty v prezidentském paláci. Milada Sigmundová z Levé perspektivy zavzpomínala na to, jak její generace před desítkami let sledovala, jak poté, co»zazářila hvězda kubánské revoluce, nastoupila i další země cestu spravedlivého řádu«. Vinnými za brutální smrt prezidenta Allendeho, ale i zpěváka Víctora Jary, Pabla Nerudy a dalších označila »rozřuzené maloměšťáky, kteří se obávali dalších činů chilské demokratické vlády«.»Vzpomínejme ran, které utrpěl chilský národ,« vyzvala Sigmundová, jež je znalkyní španělské a chilské literatury.
Zástupce Českého mírového hnutí a člen Výkonného výboru Světové rady míru Milan Krajča vysvětlil, v čem spočívaly Allendovy pokrokové reformy. Po vítězných prezidentských volbách následovalo tříleté období velkých změn vedených Lidovou jednotou - znárodnění surovinových zdrojů, školní a sociální reformy ve prospěch chilských pracujících. »Tyto změny byly před 40 lety utopeny v krvi,« zdůraznil Krajča, jenž je pražským kandidátem KSČM pro sněmovní volby.
Zastupitelka hl. m. Prahy Marta Semelová a lídryně pražské komunistické kandidátky pro sněmovní volby poukázala na příznačné propojení osudů chilského básníka, spisovatele a novináře Pabla Nerudy a čs. novináře Julia Fučíka, jehož odkazu si Neruda vážil. »Oba padli v boji za sociální pokrok a mír, v boji proti fašismu za lidskou svobodu«, a stalo se tak pokaždé v září (Fučík byl popraven roku 1943, Nerudovo srdce puklo o 30 let později několik dnů po puči). Petr Lachnit z ČSSD, místostarosta městské části Praha 5, na jejímž území se v Husových sadech busta nachází, vyzval, abychom básníkovu památku, památku člověka Nerudy, uctili tím, že budeme žít tak, jak by si přál on.
Vzpomínkové setkání, jež spontánně připravili občanští aktivisté – mezi nimi i dva redaktoři Haló novin - za součinnosti Českého mírového hnutí, zakončil někdejší předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD), který zavzpomínal na spolupráci s lidmi z Allendova okolí a připomněl další symbol obětí vojenského puče, zpěváka Jaru. Tento chilský bard byl v září narozen, zatčen i zastřelen poté, co byl mimořádně brutálně mučen. »Jeho vrah, který je znám, žije poklidným životem v USA, je americkým občanem,« řekl Kavan, jenž je mluvčím Spojenectví Práce a Solidarity, a vyjádřil naději na vrahovo, byť pozdní, spravedlivé potrestání.
»Dnešní pietu vezměme jako memento toho, jak nebezpečná je politická nesnášenlivost. Vždyť i u nás jsou dodnes aktivní politici, kteří Pinocheta, jehož nedohnaly ani pozemské soudy, vzývají a zlehčují jeho činy tím, že vraždil lidi levicového smýšlení. Jako by každý lidský život neměl stejnou hodnotu. Jiní nechtějí slyšet o obětech diktatury, protože se jim to politicky hodí. I proto nesmíme mlčet!«zaznělo na závěr od novinářky Cerqueirové, jejíž rodinní příslušníci pocítili počínání vojenské junty na vlastní kůži.
Akce se zúčastnil také religionista Ivan Štampach, předseda Společnosti česko-kubánského přátelství Ludvík Šulda a další, především příznivci KSČM, ČSSD a Strany zelených.
(mh)
(publikováno v českém levicovém deníku Haló noviny dne 11. září 2013)